Nissan Silvia s15

Po projíždce v Supře zajíždím na parkoviště, za mnou jedou holky v Silvii S15, vyměníme si auta a já si vyzkouším jaké to je řídit S15.

Silvia S15 se mi vždycky líbila a hodně dlouho jsem toužil po svezení, nakonec ji mohu i řídit a to se nedá odmítnout !

Jenom tato Silvie má se sériovou Silvií společný snad jenom název a karoserii ale to vůbec nevadí. Otevírám široké dveře a první čeho si člověk všimne je, že má levostranné řízení, kdo zná S15 tak ví že se vyráběly pouze s pravostranným řízením.

Přestavba se povedla na výbornou a celý interiér vypadá mnohem lépe než je tomu tak u originálního stavu.

Sedám si a nebo spíš padám do sportovní sedačky, která má skvělé boční vedení a člověka obejme jako dobrá kamarádka, kterou jste dlouho neviděli. Chvíli si hledám ideální pozici za volantem a jediné co mi dělá problém jsou páčky pod volantem, které jsou daleko kvůli nábě na volantu a nedosáhnu na ně, když mám ruce na volantu. Je čas zařadit první rychlostní stupeň, řadičkou která skvěle padne do ruky, má krátké dráhy a přesné řazení.

Čím víc točím motor tím větší hluk vydává titanový výfuk Tomei, zvuk je hutný a dodává jízdě tu správnou atmosféru. Při každém puštění plynu je slyšet krásný zvuk zasyčení unikajícího vzduchu z přepouštěcího ventilu. Pod kapotou se nachází legendární motor SR20DET, motor je kompletně upravený a má nějakých 360 koní.

K takovému motoru je dobré mít i lepši brzdy, které pochází z Nissanu Skyline GTR R34. Po přesednutí ze Supry do Silvie je obrovský rozdíl v řízení, které je přesné a strmé, v zatáčkách je mnohem mrštnější, podvozek je tvrdší ale i tak skvěle zvládá nerovnosti a výmoly na silnici.

Se Silvií jedu stejnou trasu jako jsem jel se Suprou, což znamená hezká klikatá okreska bez provozu, pak jsme projeli několik obcí a hurá na dálnici. Při nájezdu na dálnici z připojovacího pruhu jsem kontroloval jestli je tam dostatek místa na akceleraci a majitel auta, který seděl vedle mě, říkal ať na to pořádně šlápnu! Dupnul jsem na plyn, Silvie se rozeřvala a ručička otáčkoměru se blížila ke hranici 7000 ot/ min, přeřadit a celé to znovu opakovat, svět se najednou zrychlil, okolí se rozmazalo a řítil jsem se vysoko nad povolenou rychlostí a Silvie dál bez problémů zrychlovala.

Po nějaké době jsem sjel z dálnice a počkali jsme na holky až přijedou se Suprou a pojedeme zpátky na místo kde probíhalo focení. Řídit tuto Silvii byl nezapomenutelný zážitek, je vyladěná k dokonalosti a všechno je perfektně sladěno, nejlepší na tom je že ji majitel používá na denní ježdění.

Tento den jsem si moc užil a ani nevím jaké auto bylo lepší, každé má svoje kouzlo a bylo by hezké nějaké z nich vlastnit.

GALERIE

  • autor článku: Ondřej Haman
  • autor fotek: Ondřej Haman

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *